Na střední, na konci školního roku, kdy se už s prospěchem na vysvědčení nic moc udělat nedá, přichází zlatý hřeb v podobě školního výletu. Šumavu ve druháku řadím mezi nejvydařenější. Čertova stěna, pramen Vltavy spolu s národně chráněnou soustavou rašelinišť jednou provždy zapsaly jižní Čechy na seznam mých srdcovek. V tu dobu jsem netušila, jaký přírodní poklad budu mít nedaleko svého bytu v Lysé.
To, že se Lysá rozkládá v úrodném kraji podél Labe je prostě fakt. Moje dětství rovněž definovala řeka. V okolí Sázavy ale na rozdíl od traktorů potkáte spíše rybáře a vodáky. Když jsem podle mapy lokalizovala hned několik přírodních rezervací a tůní v okolí Lysé, jako bych se vrátila do středoškolských let. Nehledě na četnost pískovcových jezer, které si po dětství stráveném v rybnících v okolí naší chalupy, užívám plnými doušky (někdy doslova 😊).
Jedna z odboček silnice č. 272, hlavní severojižní spojce, směrem na Benátky nad Jizerou, vás provede Hrabanovskou černavou – úchvatnou přírodní rezervací připomínající šumavské slatě. 52 hektarů rozsáhlý biotop je domovem pro řadu vzácných a ohrožených živočichů a rostlin ukrývajících se v mokřadech. Okolo nich se táhnou lány černočerné rašeliny, kterou před přeměnou na ornou půdu zachránilo vyhlášení této oblasti chráněným územím v roce 1930.
Masožravou bublinatku obecnou ani vstavače bahenního, nejvzácnější z druhů orchidejí, jsem nezaregistrovala. Když se ale pozorně zaposloucháte, pak jisto jistě uslyšíte jak se z rákosí line štěbetání motáka pochopa.
Držte se cesty, která se stáčí doprava. Vyvede vás na hlavní silnici do středu obce Stará Lysá, odkud je to necelé tři kilometry do Čihadel směrem na Předměřice nad Jizerou. Tam, na (brutálním) kopečku, stojí kaple sv. Simeona (Šimona) – další z pozůstatků slavné Šporkovy éry. Kapli zdobily mj. dvě lebky z dílny M. B. Brauna, Šporkova dvorního sochaře, kterými dával hrabě Špork najevo svůj vztek poté, co císař Karel VI. nepřijal jeho pozvání k návštěvě.
Nedaleko od kaple, na konci kaštanového stromořadí, je areál loveckého zámečku Bon Repos založený (kým jiným než) hrabětem Šporkem. Spíše, než Špork ho nicméně proslavila kulinářská soutěž České televize – Peče celá země. Do areálu se ale podíváte pouze po předchozí telefonické domluvě a ideálně s dalšími pěti kamarády.
Po „třistatřicetjedničce“ se pak odebírám zpátky domů. Ženou se mraky. Cestou ze Staré Lysé, ještě před odbočkou do Lysé nad Labem se dole, vpravo od silnice zatřpytí vodní hladina laguny. Jedná se o soustavu tůní s názvem Hladoměř podle rybníka, který zde v 16. století – v době největšího rozkvětu rybníkářství v Čechách – vybudovali páni z Donína. V první polovině 18. století byl ovšem vypuštěn. Nápad na výstavbu mokřad vznikl poměrně nedávno. S kácením javorů a odvozem tun zeminy se začalo v roce 2009 a za dva roky byla oddechová zóna na světě. V tůních je koupání zakázáno, zato rybaření zde přímo kvete. Prut vedle prutu, rybáři se stoicky klidným výrazem. Stejný výjev spatříte také u nedalekého rybníka ve Dvorcích, vesničky, která náleží do katastru Lysá nad Labem, a kam budou moje řídítka směřovat příště.