Kdysi dávno, když byla profese „bloggera“ ještě v plenkách (anebo spíš pro zábavu), jsem měla nutkání přispívat svými články, nebo sloupky, do webzinů a vypracovat se tak postupně až na místo redaktora. K tomu mi mohlo dopomoct se někde „rozepsat“. Třídila jsem si myšlenky a utvrzovala se v tom, že nejlépe se cítím v tématu cestování. Rozhodně bylo kde čerpat.
Asi jako spousta vysokoškoláků jsem i já využila během studií příležitost vycestovat v rámci výměnného studijního pobytu ERASMUS. Bylo to už před více než 10 lety (to to letí!). Mé kroky tenkrát vedly do Irska, konkrétně do města Limerick, které se stalo na jeden rok mým novým domovem.
Vzpomínám si, že jsem se vrátila jak vyměněná (jednalo se přece o výměnný studijní pobyt 😊). Byla jsem veselejší, sebevědomější, bohatší o nové zážitky, znalosti a kamarády z celého světa. Chtěla jsem o tom všem napsat, ale nestalo se.
Zugem do Zugu a bloggerské začátky
Mým dalším „novým domovem“ se o pár let později stalo Švýcarsko. Tentokrát na pouhé tři měsíce. Měla jsem pocit, že musím zažít ještě NĚCO (zřejmě něco převratného), než se naplno vrhnu do pracovního kolotoče. Vymýšlela jsem a zkoušela různé způsoby, jak rychle a snadno vycestovat. Jediné, co mě nelákalo, byla práce Au-pair.
Po třech měsících v báječné rodině, se zkušeností „pečovatelky“ (přeci jen jsem nehlídala úplné děcko) a pobytu na úžasném místě, na mou zkušenost s prací Au-pair vzpomínám jedině v dobrém.
Těsně před odjezdem do Švýcarska i během něj jsem s nadšením zakládala svůj první blog. Nebyl to vyloženě cestovatelský blog, ale zážitků z cest jsem měla poměrně dost a chtěla jsem o nich skrze články vyprávět.
Vedle toho jsem zdarma přispívala do studentského on-line časopisu, Student Point, do rubriky Cestování.
Jenomže…
Záhy jsem nastoupila do zaměstnání a má spisovatelská chuť byla ta tam.
Střih. O 9 let později…
Od té doby uplynulo dlouhých 9 let (uf!), během kterých jsem se jela několikrát podívat k moři, do hor i za oceán. Často na vlastní pěst. Na články o cestování jsem se ale už necítila. I když jsem se vracela plná dojmů a pokaždé o něco zkušenější, byla jsem přesvědčená o tom, že se kolem mě vyrojilo spoustu zkušenějších cestovatelů, vedle kterých byl můj seznam navštívených destinací k smíchu.
Čím dál tím víc jsem začala zjišťovat, že je sice parádní zážitek zaletět si na týden zasurfovat do Portugalska, ale že jsem vlastně docela zanevřela na svou domovinu. Má rodná Sázava je přece tak kouzelné město. A jak malebná je Lysá nad Labem, která se stala mým druhým domovem. A co teprve naše chaloupka na Františkově! Mé nejkrásnější vzpomínky přece vždycky míří tam.
A takových míst nabízí naše krajina bezpočet. Mám chuť je objevovat. Jak jejich historickou, tak hlavně jejich současnou tvář. Jako milovnici společenského života a kultury mě láká zjistit, co se děje tam venku, v mém okolí.
Tentokrát mám ale chuť vzít vás na tu cestu za poznáním s sebou. Už teď se těším, že vás budu moct svými články pobavit, navnadit nebo inspirovat k putování naší krajinou. Že si při čtení třeba odpočinete, nebo si zavzpomínáte na vaše oblíbená místa z dětství.
Půjdete do toho se mnou? 😊
